Než se z malého miminka stane žena důchodového věku, projde její organismus řadou tělesných a duševních změn.

POPISUJÍCÍ PŘÍBĚH ŽENY, KTERÁ PROCHÁZÍ VÝVOJEM

 …“Zdá se to být jako včera, co se Anička narodila. Měla tmavé vlásky, krabatou tvářičku, ručičku pevně v pěst a často sladce spala. Ačkoliv to bylo teprve miminko, v jejím malém tělíčko bylo již vše připraveno, aby se i ona mohla za pár let stát matkou. Již touto dobou její vaječníky obsahovaly půl až dva miliony nezralých vajíček. Z tohoto počtu však během života uzraje jen asi 400 vajíček. Z miminka se postupem času stalo zvídavé batole. Toto batole se stavbou těla nijak nelišilo od chlapců a ani nijak nerozlišovalo, zda si bude hrát s holčičkami nebo s kluky.

Když Anička povyrostla a nastoupila do školy, začala se bavit pouze s dívkami. Dívky a chlapci najednou byly dva nepřátelské tábory. Ačkoliv se zajímaly o sex, společně se nebavily. Aničce mohlo být kolem 10 let, když doma začala vyprávět o Kájovi. Asi se měli rádi, ale vzájemnou náklonnost si projevovaly zvláštním způsobem. Kája Aničku tahal za culíky, Anička Káju za tričko. Vzájemně si rozhazovali učebnice a podkopávali nohy, navíc před svými kamarády o sobě vzájemně nemluvily hezky. Kája mluvil o Aničce jako o Andule, pro Aničku byl Kája naprosto nemožný kluk, kterého prý nesnáší….tedy, celkem zvláštní způsob vyznání lásky. Prý je to v tomto věku ale normální.

Ačkoliv již Anička začala projevovat „zájem“ o chlapce, stavbou těla stále připomínala dítě. Teprve kolem 11tého roku se jí začala zvětšovat prsa. Kolem 12tého roku u ní začaly růst první chloupky na ohanbí a v podpažních jamkách.

Bylo pár měsíců po jejích 13tých narozeninách, když jsem Aničku našla sedět v koupelně na vaně. V očích se jí zaleskly slzy – očividně měla problém. Přisedla jsem si k ní a nechala si prozradit tajemství. Prý je asi nemocná, protože na spodním prádle našla pár kapiček krve. Vysvětlila jsem jí, že není nemocná. Že jde o menstruaci, která je přirozenou součástí každé ženy. Že od teď již není dívkou, ale mladou ženou, která je schopná otěhotnět a že toto krvácení se bude opakovat každý měsíc.

Touto dobou jsem našla dopis, jenž byl pro kamarádku. Psala v něm o Pavlovi. Prý je to ten frajer z deváté třídy, jak po něm koukají všechny holky. Že prý spolu byly na zmrzlině a dostala od něj pusu. Vida, tedy! Vzájemná náklonnost začíná být projevována jinak, než podrážením nohou a dokonce se zdá, že mít ve 13ti letech nějakého „frajera“ je moderní.

Mě se Anička nesvěřovala, měla hodně kamarádek a já jaksi touto dobou pro ní přestala být „in“. Měla jsem pocit, že ať řeknu cokoliv, vždy bude stát svými názory proti mě.

 Kamarádky pro ni měli v této době prvotní význam. V období puberty byla Anička hodně uzavřená, často porovnávala sebe a ostatní. Měla tendenci ostatní lidi hodnotit a kritizovat. Sama se snažila být nenápadná a od ostatních vrstevníků se nijak neodlišovat. V komunikaci s vrstevníky často používala vulgární slova.

Kolem 17ti let došlo ke zklidnění a Anička začala přijímat názory dospělých. V této době již měla za sebou první zkušenost se sexem. Vystřídala pár partnerů a nakonec začala chodit s Jirkou. Jirka již nebyl playboy z vedlejší třídy, kterého jí kamarádky závidí, ale kluk s kterým si rozuměla. Nyní jí je 24let a je v období pohlavní zralosti. Jirku si vzala za manžela a čekají miminko.

Mě je 49 let a jsem v období přechodu. Postupně u mne dochází k poruchám cyklu. Myslím si, že se u mne brzy dostaví poslední menstruace, tedy u mne nastane menopauza. Již u sebe pozoruji příznaky v souvislosti s přechodem. Mám poruchy spánku, návaly horka, buší mi srdce, sem depresivně laděná…

Prožívám také syndrom prázdného hnízda – děti odešly z domova a tak mám pocit, že už mě nikdo nepotřebuje. V souvislosti s přechodem začínám mít pocit, že už nejsem pro muže přitažlivá, že pro mne končí pohlavní život…prý se tomu říká syndrom zavírajících se dveří. Na období po přechodu navazuje ještě období stáří. Přemýšlím, co mě v něm může ještě potkat…. nu, nechám se překvapit….“